Padání vlasůDiskuze Více vlasů.cz » Padání vlasů »

Historie a plíživost mojí rostoucí pleše

Autor Historie a plíživost mojí rostoucí pleše
Olo
dobroděj Lukáš na nás, neurotické plešouny, apeluje, nechť jsme úsporní a lakoničtí, v tom mu bohužel nemohu pomoci

co však mohu, moji milí plešouni, vyobrazit příběh lysinám zaslíbený

bylo mi třináct, ach, krásný to věk, první černé, skutečně a nefalšovaně černé chlupy v rozkroku, první hustý a tekutý orgasmus, první vítězoslavný jebák, štědře nasosaný, první kompliment na mužný hlas, první skutečná pohlavní láska, kterou jsem neměl kulky řádně ohoblovat

i opakuji, bylo mi třináct, stál jsem na hajzlech u restaurace, do níž jsme se my, protekční táborová dítka, chodily každé ráno nasnídat a já, vědomý si jí, jsem nikdy neodolal nutkání svého narcismu a odběhl jsem na wc, abych si důkladně upravil svou blonďatou hlavu. s velkou úctou jsem si sám sebe prohlížel a schválně nemačkal ten jebák, důkaz mé vyspělosti, naopak jsem doufal, že snad ještě povyroste a zkoušel jsem všemožné účesy, vlnky, paravlnky, úlizy, ale.. když jsem zkoušel úliz před dvěma měsíci, nevypadal tak blbě! a už to mám, to ten holý výkus nenadálý napravo, kde se tu ale vzal? byl tu vždy, jen já jsem jej neviděl. přečísnout, tak, dobrý, frajer, jo!


bylo mi patnáct, jebáky tytam, chlupů otravná přehršel a nový dvoucentimetrový sestřih. že ta prozření ohledně pleše plíživé nastávají před zrcadlem, není moje vina, nageloval jsem si své dva centimetry koberečku a naježil ho dozadu. fýha! to je dobré, ten trojúhelníček, to jsem kdysi neměl, ale vypadám starší, jo, jo, jo!

bylo mi sedmnáct, ve skepsi pubertální, vnořen do literatury, na pojem plešatosti jsem narazil. bum. odkud se vlastně plešouni berou? nikdo není plešatý odjakživa. či? budu taky plešatý? i prohrábl jsem si svou znovu dlouhou hřívu a zasmál se té představě, i když, oj, tolik kůže tam? ni možno! ale.. cheché!

bylo mi devatenáct. hlavu jsem nechával trčet do červencového vzduchu, z okna vlaku vezoucího mě přímo do svatyně Dionýsa, před sebou kalbu a vidinu planety koz a pak jsem hlavu zatáhl a svezl se do sedačky, abych pohlédl na svého parťáka v mladistvém dovádění, kterak šlukuje a pokašlává. vytočil své obrovské zornice nad mé čelo, uchechtl se a pronesl "máš šílené vlasy". jak, šílené? co myslel? on to viděl, on to věděl, ale ještě to nebylo součástí jeho slovníku, leč tušil, že je něco jinak, nějak jinak, otravně jinak.

bylo mi dvacet. hospodárný přístup k pramenům ofiny, kterou jsem spravedlivě dělil mezi dvě lysiny, mě omrzel. s čerstvým semišem a tímtéž parťákem jsme zkoušeli navázat na nevázanost mládí a spontánnosti, leč nešlo to, byli jsme nějácí smutní. pak souvěrci oči zasvítily a vynesl rozsudek paranoii "hej! tobě to nějak roste! hej" a ukazoval prstem na vrchol mé hlavy "tobě to roste, sice.. ale ne, tobě to fakt roste, tu ti to roste, tak to je mazec, ale víš, co se může stát? taky se může stát, že ti bude dvacetpět a nebudeš mít skoro žádné vlasy!" cože? průlet alby, průlet fotkama, takhle to mám celý život, i když.. tady se dívám.. jsem měl nějak.. víc vlasů.. a tady, když mi bylo třináct.. aa.. aaaááá! panika, panika, vyskoč, utíkej, kam, aááá!

pokrašování příště. nebo nikdy

Olo + bílé víno
Muhaj
Olo
Zamyslete se nad tím, jak moc chcete vlasy. Potom postupujte v duchu pravd pragmatismu: účel = prostředek :D
David
už sem se takhle dlouho nezasmál :-D
Lukáš Vodička

Cituji: Olo
apeluje, nechť jsme úsporní a lakoničt


:-) Takhle to působí? Tak to se evidentně špatně vyjadřuji. Mě jde hlavně o soulad mezi mezi názvem tématu a jeho obsahem. To je mimochodem zde splněno do puntíku....
laksa
hej jako vim ze to neni k smichu ale mazec:D
Evelyn
Tohle bylo vážně dobré :-))))
Já myslím, že my stejně postižení (postižené) se tomu smát můžeme, protože sami dobře víme, jaké to je, a tohle bylo náhodou velice vtipné. :-)

Chci pokráčko!
Olo2
Bohužel jsem ve vinném rauši zapomněl heslo. Jenom vím, že bylo strašně dlouhé.

Ale pokračujeme.

Bylo mi dvaadvacet. S vědomím, že spíš dříve než později překročím hranici od člověka, o němž lze stále říct, že má vlasy, k člověku, o němž bude přirozené říct, že je plešatý, jsem si nechal narůst vlasy. Zřejmě naposledy. Áchichouvej. Zatím to šlo. Dva prameny jsem měl vyhrazené čistě ke kamufláži lysin. Jinou funkci neměly. Po jistou dobu to šlo. Tedy dokud nezapršelo, nebo jsem se nezpotil. Tehdy se kamuflážní prameny jaksi rozvláknily a na lysinách vytvořily mříž. Lysiny v kleci. A sice je ta snaha lysinám vnutit vlasy aspoň zhora estetice podřízená a tím snad ušlechtilá, leč lysiny zjevně nechtějí být nic jiného, než lysé a tak se vlasové dečce brání pocením.

Bylo mi dvacetčtyři. Lysiny stále kryté, ale vítr už byl přirozeným nepřítelem mé malé lži okolnímu světu. Kdykoliv jsem se procházel a zvedal se mírný vánek, přímo jsem se modlil, aby prameny vydržely, aby se vánek nevystupňoval ve zlomyslný vichr. A jak na sviňu, obvykle v tentýž moment, kdy mě toto napadlo, vánek zesílil. Na tyto případy jsem časem vyvinul prorážecí metodu. Což znamenalo sehnout hlavu a vichr prorážet tak, aby se přikrývka vichrem spíše uducala, než rozvířila. Sice to muselo ostatním chodcům budit dojem jakési alergie na vítr, ale furt lepší, než kdybych budil dojem plešatosti, ne? Kamuflážní prameny samotné jaksi řídly, ale už nebylo náhradních pramenů, které by kamuflovaly úbytek původních kamuflážních pramenů. Plešatost počínala vítězit i nad mými úskoky.

Pokračování příště. Jdeme do finiše.
Neználek
Tak myslím, že v tomhle každý pozná něco z vlastních zkušeností, já bych to lépe nepopsal. Těším se na pokračování.
Padání vlasůDiskuze Více vlasů.cz » Padání vlasů »

Historie a plíživost mojí rostoucí pleše

Váš příspěvek:
  :-) ;) ;) ;) :-( ...    Tučně Kurzívou Podtrženě    Odkaz na www stránku Link na YouTube video  

Přejít na forum: 

Pohání free forum software miniBB™ © 2001-2017  |  Optimalizace pro vyhledávače od SiteLab © 2003-2017